Byl to ruský revolucionář Vladimir Iljič Lenin, který ve svém slavném díle „Co dělat?“ uvedl, že „Bez revoluční teorie nemůže být ani revoluční hnutí“. Marxismus a revoluční politika není v první řadě o mávání rudými vlajkami a o pokládání věnců na hroby rudoarmějcům. Podstatou naší politiky též není aby byl chleba levnější a platy větší. Marxismus je o celkovém osvobození lidstva od všech forem útlaku a dosažení skutečné rovnosti lidí v jejich rozdílnosti. Je o schopnosti osvojit si určitý filosofický náhled na svět a dokázat jej skrze něj analyzovat v jeho nekonečném pohybu. A pokud nedokážeme svět správně analyzovat, nebudeme ani nikdy schopni jej změnit. Teorie je tak pro nás klíčem ke všemu ostatnímu. Je koncentrovanou bojovou zkušeností pracující třídy, a tím pádem představuje nesmírně vzácné a krví zaplacené bohatství. Není pro nás soutěží v tom, kdo si toho přečetl více a už vůbec pro nás není víkendovou zábavou, kterou odhodíme do koše jakmile začneme někam kandidovat. Prvním úkolem každého našeho nového člena tedy je začít marxismus studovat.

Vypracovali jsme komplexní vzdělávací plán pro naše soudruhy, abychom jim pomohli v politickém vývoji. Rádi bychom tímto doporučili všem členům a zájemcům o marxismus, aby si tato díla přečetli.

ABC Marxismu

Tři zdroje a tři součásti marxismu – V. I. Lenin

Tento krátký článek popisuje nejzákladnější, ale zároveň nejdůležitější základy marxismu: Jeho filosofii, porozumění historii a analýzu ekonomiky.

Online >ZDE<

Manifest Komunistické strany – Karel Marx a Friedrich Engels

Zakládající dokument komunistického hnutí. Aktuálnější než kdykoliv předtím, i když byl napsán před více jak 170 lety. I když je relativně krátký, každá věta je plná obsahu, tudíž někomu připadá těžší na čtení. Pokud si ho jednou opatrně a důkladně přečtete, zjistíte, že myšlenky a celá idea do sebe začne zapadat, jako dobře zkomponovaná píseň. Manifest je dobré si přečíst čas od času znovu, protože s každým přečtením v něm člověk najde něco „nového,“ co mu předtím uniklo.

Online >ZDE<

Marxistická filosofie

Vývoj socialismu od utopie k vĕdĕ – Friedrich Engels

Socialismus existoval dlouho před Engelsem i Marxem, ale zůstával jen „dobrým nápadem,“ až do doby kdy byl vyvinut vědecký socialismus. Engels zde rozebírá různé utopicky socialistická hnutí minulosti a jejich omezení.

Online >ZDE<

Marxismus a stát, anarchismus a reformismus

Stát a revoluce – V. I. Lenin

Stát a revoluce byl napsán, aby připravil Bolševiky na jejich úkol v roce 1917 – dovést ruskou dělnickou třídu k moci. Dílo analyzuje původ státu, jeho roli v udržování vlády kapitálu, nutnost svrhnout buržoazní stát, jak se má užívat dělnický stát k obraně socialistické revoluce a jak stát, jakožto nástroj vlády jedné třídy nad druhou odumře při přerodu socialismu v komunismus, jako výsledek toho, že přestanou existovat třídy. V této knize Lenin též popisuje pohledy anarchistů a reformistů na tuto otázku a odhaluje jejich omezení.

Online >ZDE<

„Přechodná metoda“

Přechodný program – Lev Davidovič Trocký

Jak marxisté používají programové požadavky, aby získali dělnickou třídu pro cíle revolučního socialismu? Trocký objasňuje potřebu přechodných požadavků k překlenutí mezery, mezi „minimálními požadavky“ a „maximálními požadavky.“ Mezi současným uvědoměním dělnické třídy a potřebou socialistické transformace společnosti a mezi revoluční stranou a pokrokovým dělnictvem.

Online >ZDE<

Masová organizace dělnické třídy

Dětská nemoc „levičáctví“ v komunismu – V. I. Lenin

Komunistická Internacionála byla zformována po Říjnové revoluci, převážně z levicových částí Socialistické Internacionály. Mnoho z nich mělo ultralevičácké pozice, jako reakci na reformistické vedení socialistických stran. Lenin užíval tuto knihu k výchově mladých kádrů Kominterny v metodách bolševismu ve vztazích mezi třídou, stranou a vedením. Je to mistrovské dílo marxismu, aplikující základy nastíněné v Manifestu:

„V jakém poměru jsou komunisté k proletářům vůbec? Komunisté nejsou zvláštní stranou oproti jiným dělnickým stranám. Nemají zájmy odlišné od zájmů celého proletariátu. Nevytyčují žádné zvláštní zásady, podle nichž by chtěli přetvářet proletářské hnutí.“

Online >ZDE<

A co Sovětský svaz?

Zrazená revoluce – Lev Davidovič Trocký

Proč sovětský stát zdegeneroval v monstrózní, byrokratický Stalinův režim? Lev Trocký analyzuje, jak se to stalo, sovětský stát takový, jaký byl ve 30. letech, potenciál na pravý socialismus naznačený pokrokovostí SSSR, namísto byrokracie a jaké jsou úkoly marxistů s tím související. Do budoucna předpokládá, že pokud politická revoluce neuspěje ve svrhnutí byrokratického režimu, bude to mít za následek návrat kapitalismu a bude to mít tragické následky pro sovětskou i světovou dělnickou třídu.

Online >ZDE<

(V české verzi doporučujeme brát s rezervou či vůbec přeskočit dobový balast od Jaroslava Šabaty a Petra Uhla)

Úvod do marxistické ekonomie

Námezdní práce a kapitál – Karel Marx

V této krátké knize Marx popisuje každodenním jazykem, jak práce tvoří hodnotu, jak kapitál vykořisťuje práci a jak fungují mzdy za kapitalismu. Excelentní úvod do marxistické ekonomie.

Online >ZDE<

Mzda, cena a zisk – Karel Marx

V této práci Marx vysvětluje, jak cena souvisí s hodnotou komodity a odkud se vlastně bere zisk. Další skvělý úvod do marxistické ekonomie.

Online >ZDE<

Imperialismus a válka

Imperialismus jako nejvyšší stádium kapitalismu – V. I. Lenin

Kapitalismus sehrál historicky progresivní roli, když osvobodil humanitu z jařma feudalismu.

Svým rozvojem výrobních sil, který neměl obdoby, tím položil základy pro socialismus. Jak systém dosahoval svých mezí, objevil se imperialismus a světové války. Toto dílo bylo sepsáno uprostřed 1. světové války, aby vytrénovalo marxisty na novou úroveň, po zradě některých vůdců Socialistické Internacionály, kteří raději kapitulovali před „svou národní“ buržoazií. Osvětluje, jak industriální velkokapitál dominuje nad malovýrobním kapitálem. Detailně popisuje vzestup gigantických monopolů, které hromadí enormní množství bohatství v rukou pár jedinců. Dodatkem popisuje, jak imperialistické země prosazují svou nadvládu nad ostatními skrze export kapitálu, podmínky obchodu, ve kterých má navrch silnější země a užívání vojenské síly k prosazení své vůle.

Online >ZDE<